Prinášame rozhovor redaktora Deníka Referendum, Iva Bystřičana, so slávnym americkým environmentalistom Billom McKibbenom, ktorý bol hosťom Medzinárodného festivalu dokumentárnych filmov v Jihlave.
Americký ekologický aktivista tvrdí, že demokracie je jediný systém, který má šanci vyřešit klimatickou krizi. Musíme se však začít angažovat: sám už byl osmkrát zavřený za občanskou neposlušnost.
Knihu Konec přírody jste napsal před třemi dekádami a problematice klimatické změny se věnujete dodnes. Čím je pro vás téma zásadní?
Klimatická změna je to největší, co lidstvo kdy dokázalo stvořit. Žádné jiné lidské dílo se s ní nedá srovnat. Měníme teplotu planety, a tím také všechno, co se na ní děje. Každý, komu není lhostejná budoucnost, se musí se s touto otázkou popasovat. Existují lidé, kteří říkají, že to nemá smysl, že potřebných změn nedosáhneme. Tomu nevěřím.
My lidé máme nejen velký mozek, ale hlavně velké srdce. Klimatická změna je ale bohužel závod o čas. Jestliže nedojde k obratu během příštích deseti let, bude už příliš pozdě. Neexistuje plán na to, jak znovu zmrazit Arktidu až rozmrzne…
Ve své knize jste varoval před požáry, záplavami a dalšími pohromami způsobenými klimatickou krizí. Co s tím můžeme, jako občané, dělat?
Je důležité, aby lidé vytvářeli silná občanská hnutí. Politice dominují peníze, zákulisní strategie, skryté zájmy. Tohle nás nesmí převálcovat! Politici většinou řeší jen současnost. My musíme bojovat za budoucnost.
Musíme politikům říct: „Potřebujeme, aby svět fungoval jinak. Vaším úkolem je takový svět pro nás vytvářet, a pokud se vám to nepodaří, tak si najdeme jiné politiky, kterým se to dařit bude.“ Tak funguje moc.
Před dvanácti lety jsem založil hnutí 350.org, jehož cílem bylo, aby lidé převzali zodpovědnost sami za sebe. První velká a celosvětová akce zahrnovala pět tisíc demonstrací ve sto osmdesáti zemích. Nebyla to jenom velkoměsta nebo univerzity. Lidé se dodnes angažují v každém koutě světa.
Obrovský kus práce udělali také vědci: spojili se do mezivládních panelů pro řešení klimatických změn a ukázali lidem, v jakém průšvihu se naše planeta nachází. Že je potřeba jednat společně. Za tenhle přínos musíme být vědě vděční. Dala základ pro naše jednání.
Může být klimatická krize tím, co aktivizuje občanskou společnost a promění stávající modely fungování demokracie?
Po celém světě vidíme, že se vůdci rodí na nečekaných místech. Greta Thunbergová ze Švédska inspirovala miliony mladých lidí po celém světě, kteří teď říkají: chceme budoucnost, chceme svět, který bude fungovat. Iniciativa přichází i z náboženských komunit, z církví a od náboženských vůdců. Encyklika Laudato Papeže Františka, která pojednává o klimatické změně, je mimořádné dílo.
Zvyšok rozhovoru si môžete prečítať na stránkach Deníka Referendum.
Foto: Radek Lavička. Zdroj: Deník Referendum.
