Zakladateľ nezabudol na uhorku

od Kamil Fila

Jméno Ray Kroc většině Čechů asi nic neříká. Přitom jeho rodiče pocházeli z Plzně a jeho dílo zná asi každý – řetězec fastfoodů McDonald´s – impérium s 35 tisíci pobočkami po celém světě s čistým ziskem přes 4,5 miliardy dolarů ročně. Trochu potíž je nazývat jej „zakladatelem značky“ či dokonce vynálezcem systému rychlé obsluhy zákazníků, protože za nimi stojí, jak jinak, zapomenutí bratři McDonaldové. To, že si Ray Kroc titul „zakladatel“ dával natisknout na vizitky a nechal si tak od ostatních říkat, vychází z jeho nekonečné drzosti a ochoty překrucovat historii. Životopisný portrét tohoto velkopodnikatele je tak už ve svém názvu ironický nebo alespoň dvouznačný.

Celou dobu máme váhat, zda je ústřední postava hrdinou, či naopak antihrdinou. Jestli je celý film reklamou, či antireklamou na danou značku. A jestli sledujeme příběh, který vypovídá spíš o lenosti původních zakladatelů, či o přičinlivosti jejich nového partnera a později i konkurenta a ničitele. Jisté je, že jde o příběh touhy po úspěchu, jenž přichází až po padesátce, a tudíž je to příběh o vytrvalosti, která nakonec předčí i jakýkoli talent a inteligenci, jak se tu často opakuje.

Zakladatel už od prvních scén působí jako typický oscarový kandidát – vytvořený na motivy skutečných událostí, velké herecké sólo hlavního představitele, dobře zachycený obraz doby, trocha oslavy lidské energie i kritiky jejího špatného nasměrování. Je otázka, jestli si ho Akademici budou pamatovat až do dalšího udílení, když má premiéru na začátku roku.

Lze jen odhadovat, že kdyby ho režírovali bratři Coenové, jak bylo původně v plánu, možná to mohlo být vtipnější a vyhraněnější. „Náhradník“ John Lee Hancock odvedl jen standardně dobrou práci. Ambice přitom byly asi větší – film produkovali bratři Weinsteinové, jedni z největších oscarových sběratelů a podnikatelů v oboru „kvalitní menšinové snímky“. Scénář psal Robert D. Siegel, jenž má za sebou ceněného Wrestlera s Mickey Rourkem v hlavní roli. A do třetice předobrazem pro Zakladatele měla být podobná díla Social Network o zakladateli Facebooku Marku Zuckerbergovi a Až na krev od Paula Thomase Andersona.

Byla by rozhodně škoda, kdyby Michael Keaton coby Ray Kroc nebyl příští rok na Oscara nominován. Jednak je to jeden z nejlepších výkonů v celé jeho kariéře a jednak by se mu podařilo být několik let za sebou na výsluní. Předloni byl nominovaný za Birdmana, který vyhrál v hlavní kategorii, loni zase účinkoval ve Spotlightu, jenž se rovněž stal snímkem roku. Keaton je navíc Rayi Krocovi v lecčems podobný a analogie mezi nimi zesiluje zvláštní hodnověrnost, jdoucí nad rámec pouhého hereckého výkonu a umělého vcítění.

Keatonův život je také protkaný krutými propady a obnášel dlouhé čekání na velkou příležitost (od dob Batmana v roce 1989 to s ním šlo dost z kopce). Proto dovede velmi autenticky vyjádřit beznaděj a touhu uspět; dojímá také svou mírnou sešlostí. Od první chvíle působí jako člověk, jenž má to lepší v životě už za sebou a jemuž nelze věřit, že by ze sebe dokázal setřást svou popelavost a vzlétnout výš než kdykoli předtím. Keaton – přestože hraje člověka, jenž byl zvyklý přehánět a mluvit nadsazenou „reklamštinou“ – sám nepřehrává ani nepomrkává na diváky, i když přitom v několika scénách zírá přímo do kamery a mluví jakoby na nás. Ukáže se totiž, že ho poslouchá někdo další a že jeho výmluvnosti nepodléhá, čímž „herecký výkon“ Raye Kroce totálně sráží.

Výpravou, kostýmy, kamerou i hudbou film poskytuje téměř dokonalou iluzi 50. let a zrod konzumní kultury. V prvním kroku šlo o zvýšení efektivity produkce (jídla) jako u Fordových automobilek, kdy kuchyň začne připomínat výrobní linku s pásy, kde se výrobky montují z jednotlivých součástek. Druhým krokem bylo vyhnat od fast foodů rozjívené pásky a udělat z těchto jídelních stánků rodinná místa. V Krocově vizi měl McDonald tvořit jakousi „svatou trojici“ spolu s kostelem a radnicí – ke křesťanskému kříži a vlajce s hvězdami a pruhy vložil do genetického kódu americké kultury i dva ikonické zlaté oblouky.

Jestli tento zakladatel stál u kořenů něčeho, tak přerodu kapitalismu z fáze, kdy se věřilo v tvrdou práci a vlastní nápady, z čehož plynula hrdost na sebe sama, do fáze, kdy je podstatné hlavně sehnat investory a sklízet úspěch při mnohem menším fyzickém úsilí, a přitom vědět, že jsem tak trochu svině. Zatímco bratrům McDonaldovým šlo o to, dodávat poctivé, jednoduše dělané jídlo a jejich hlavní starostí byla kvalita surovin, Ray Kroc přišel s tím, jak náklady co nejvíce snížit.

Časem také pochopil, že ve fastfoodovém byznysu nejde o burgery, hranolky a šejky, ale o skupování pozemků, kde budou jednotlivé pobočky stát a vydělávat tak bude na pronájmu. Pochopil rovněž, že nejdůležitější na značce McDonalds není kvalita produktů, ale jméno, které svou zvláštní malebností symbolizuje Ameriku. On se svým tvrdým, „krokodýlím“ jménem by nikdy neměl šanci stát se značkou.

Krocův příběh je dnes v Americe všeobecně známý. Učí se o něm i děti ve škole, takže současná firma McDonalds nemá potřebu soudit se kvůli „poškozování image“ už jenom proto, že film zachycuje z velké části období, které vypadá spíš malebně a „velmi chutně“. Ray Kroc nemusí být chápán jen jako krokodýl, žralok či krysa, ale i jako člověk, který se obětoval.

Jeho prvotní nadšení se sice zlomí k hrabivosti, nečestnosti a bezohlednosti, ale přitom ho vidíme jako demokrata, jenž byl ochotný dávat příležitost všem (mužům, ženám, bělochům, černochům, židům…), stejně jako to, že hodně přispíval na charitu. Vzhledem k tomu, že se ve filmu neřeší problematická zdravotní stránka fastfoodového stravování a samotné pozadí průmyslu potravinářské výroby, není výsledný dojem tak drtivý.

Svou významovou otevřeností nechávají tvůrci trochu alibisticky odpověď na nás, jako by „pravda o McDonaldu“ byla někde uprostřed. Je zajímavé, že v propagačních rozhovorech se hodně mluví o negativech kapitalismu, což by od hollywoodského produktu ještě před pár lety málokdo čekal, a po premiéře se zase objevují srovnání Raye Kroca s Donaldem Trumpem jako podobným typem hochštaplera, který sází na jméno značky, ale sám nikdy nic přínosného nevymyslel ani nic reálného neudělal.

I tak ale dojem ze Zakladatele nenaplní divácké srdce deziluzí a zhnusením. Člověk má spíš chuť dát si nějaké „meníčko“ a těší se, až v budoucnu dorazí do kin životopis plukovníka Sanderse, který vynalezl to báječné těstíčko pro KFC.

Těm z vás, kteří nepochopili titulek, doporučujeme následující video.

Hodnotenie: pozitivní


Zakladateľ / The Founder
Dráma/Historický/Životopisný
(USA, 2016, 115 min.)
Réžia: John Lee Hancock
Scenár: Robert D. Siegel
Kamera: John Schwartzman
Hudba: Carter Burwell
Hrajú: Michael Keaton, Nick Offerman, John Carroll Lynch, Linda Cardellini, B. J. Novak, Laura Dern
Recenziu sme sme pre vás odomkli z webu Kamila Filu – Ještě větší kritik, než jsme doufali. 
Fotografie: Forum Film

Podporte nás.

Pridajte sa prosím k naším podporovateľom, aby sme vám mohli prinášať viac kvalitnej žurnalistiky. Ďakujeme!